V dnešní době si nelze představit moderního brankáře bez potřebného sportovního vybavení, a tím spíše bez brankářských rukavic. Je těžké uvěřit, že až do roku 1970 brankáři rukavice téměř nenosili a oblékali si je výhradně za špatného počasí. V tomto článku hovoříme o vzniku prvních brankářských rukavic a o vylepšeních, kterými prošly.
Moderní fotbalové rukavice poskytují brankáři dodatečnou ochranu rukou a prstů. Již více než sto let používají fotbaloví brankáři své ruce k chytání, blokování a odrážení míčů soupeřů od branky svého týmu. Pro běžného diváka se nošení rukavic zdá být velmi logické. Proto je překvapivé, že nošení ochranných rukavic je poměrně novým fenoménem.
Podle německého patentového úřadu získal britský výrobce fotbalových míčů William Sykes v roce 1885 patent na pár kožených brankářských rukavic. Konstrukce rukavic obsahovala vrstvu indické pryže, která chránila a zmírňovala nárazy.
Sykes byl zřejmě pokročilý vynálezce, protože trvalo více než půl století, než brankáři začali pravidelně nosit brankářské rukavice. Pan Sykes však svůj vynález nikdy neuvedl do sériové výroby. Za prvního výrobce, který zahájil sériovou výrobu brankářských rukavic, je považována společnost Reusch, založená v roce 1934.
Na počátku 20. století brankáři obvykle nenosili rukavice. V původních "pravidlech hry" z roku 1863 není o rukavicích žádná zmínka, takže brankář by neporušil žádná pravidla, kdyby si chtěl udržet ruce v teple. Ačkoli existuje možnost, že někteří brankáři nosili vlněné nebo zahradnické rukavice, neexistují o tom žádné jasné důkazy.
Proto byl argentinský brankář Amadeo Carrizo prvním známým brankářem, který nosil rukavice. Carrizo hrál ve 40. a 50. letech 20. století za argentinský fotbalový klub River Plate. Tento Argentinec byl průkopníkem, který pomohl vytvořit nové herní strategie pro tehdejší brankáře. Carrizovy rukavice byly vyrobeny z bavlny, což bylo neúčinné, protože absorbovaly vodu a stávaly se příliš rychle kluzkými. Kromě toho měly tyto rukavice nízké polstrování, takže dobře nechránily brankářovy ruce.
Používání brankářských rukavic se rozšířilo na přelomu 60. a 70. let, ale mnoho brankářů je nosilo pouze za mokra. Nedostatek specializovaných výrobců brankářských rukavic navíc znamenal, že někteří nejlepší brankáři té doby stále hráli v zahradnických rukavicích.
V polovině šedesátých let vydala značka Stanno první rukavice, které se podobaly těm moderním. Byly to kožené rukavice s gumovými vložkami pro zvýšení přilnavosti.
Gordon Banks, legendární anglický brankář, začal podle archivů Britské asociace rukavic používat brankářské rukavice jako experiment na mistrovství světa ve fotbale 1970 v Mexiku. Měly jistou podobnost s rukavicemi Carrizo, protože byly tenké, nicméně díky lepšímu úchopu připomínaly spíše zahradní rukavice. V tomto období skvělí brankáři jako Alex Stepney a Pat Jennings rukavice vůbec nenosili.
Sedmdesátá léta byla také přelomem v celé historii brankářských rukavic. S rostoucí oblibou rukavic se zvyšovala poptávka po speciálních brankářských rukavicích.
Výrobci jako Stanno, Reusch, Uhlsport a Sondico nečekaně zjistili, že jejich rukavice jsou žádané jak mezi amatérskými, tak profesionálními brankáři. Rukavice byly jednoduché, ale nabízely spolehlivější ochranu a přilnavost míče - dvě klíčové zásady moderního designu brankářských rukavic.
V 80. letech 20. století se brankářské rukavice staly hlavním prvkem fotbalového vybavení. Výrobci začali více zkoumat jejich vývoj, zejména z hlediska přilnavosti. Experimentovali s frotou látkou, materiálem na stolní tenis a latexovou pěnou. Brankářské rukavice z latexové pěny se brzy dostaly do masové výroby světových značek.
V průběhu let se výrobci snažili vylepšit latexový pěnový povlak, aby vytvořili ještě lepivější, trvanlivější a univerzálnější vzorce brankářských rukavic.
Technologie výroby brankářských rukavic se od 80. let minulého století výrazně vyvinula. Latexová pěnová vrstva umožnila získat lepivější a odolnější rukavice, zatímco různé značky přidaly do oblasti výroby rukavic vlastní vývoj.
Brankáři si nyní mohou vybrat rukavice různých střihů, designů a typů švů. Stejně jako u fotbalové obuvi umožnily inovace v brankářských rukavicích vytvořit širokou škálu modelů a stylů. Výběr rukavic pro brankáře se proto stal mnohem obtížnějším než nákup dobrého páru zahradnických rukavic.
Jednou z posledních inovací bylo přidání další vrstvy latexu - tentokrát uvnitř brankářských rukavic, čímž vznikl latexový povrch mezi rukama brankáře a rukavicemi. To pomáhá zabránit sklouzávání rukavic na rukou brankáře během hry. Sebemenší sklouznutí rukavic může hrát rozhodující roli a vnitřní latex skutečně pomáhá zajistit rukavice na dlaních brankáře.
V posledním desetiletí byl patentován také střih "rollfinger". V současné době patří rukavice "rollfinger" mezi brankáři k nejoblíbenějším. Takové brankářské rukavice obvykle působí objemněji díky dodatečné latexové pěně mezi prsty. Žádané jsou také rukavice pro brankáře s dodatečnou ochranou prstů.
Moderní rukavice se staly odolnějšími díky použití vysoce kvalitního latexu a lepivých dlaní pro lepší přilnavost. Nové typy střihů a upevnění poskytly ještě větší výběr, mnohem větší, než si brankáři v 70. letech dokázali představit.
